Státní energetická koncepce

Z hlediska jakéhokoliv státu, tedy i z hlediska České republiky, je prioritou zabezpečení dlouhodobé funkčnosti energetického hospodářství. Současně platná státní energetická koncepce České republiky zdůrazňuje:
  • maximální nezávislost na cizích zdrojích energie, především na zdrojích energie z rizikových oblastí a maximálně možné zabezpečení spolehlivosti dodávek z cizích zdrojů,
  • maximální bezpečnost zdrojů energie, včetně jaderné bezpečnosti, tj. spolehlivost dodávek všech druhů energie včetně racionální decentralizace energetických systémů,
  • maximální zabezpečení udržitelného rozvoje, tj. ochrany životního prostředí paralelně s ekonomickým a sociálním rozvojem.
  • Cíle státní energetické koncepce

    Níže uvedené cíle státní energetické koncepce výstižnou formou vyjadřují vizi státní energetické koncepce v pořadí podle důležitosti.
    1. Maximální energetická efektivnost
    2. V technické terminologii se jedná o:

      • lepší zhodnocování energie snížením energetické a elektroenergetické náročnosti výroby. Je známo, že česká ekonomika se vyznačuje vysokou energetickou náročností. Jedná se do jisté míry o dědictví z předcházejícího politického systému, ve kterém ekonomické ukazatele nebraly v úvahu vyšší spotřebu surovin a energie,
      • vysokou účinnost energetické přeměny primárních energetických zdrojů z hlediska zákonů termodynamiky a zákonů sdílení tepla,
      • maximalizaci úspor tepla při provozu budov (především tepla k vytápění a ohřevu teplé užitkové vody) ve sféře veřejnosprávní, podnikatelské i u drobných odběratelů (domácností),
      • maximalizaci úspor elektrické energie a dalších forem energie ve všech oblastech spotřeby využíváním energeticky úsporných spotřebičů,
      • snížení energetických ztrát v rozvodných energetických soustavách a uplatňování optimální centralizaci i decentralizaci zdrojů tepla.
    3. Efektivní výše a struktura spotřeby prvotních energetických zdrojů
    4. Z hlediska nezávislosti, bezpečnosti a udržitelného rozvoje je zapotřebí udržovat optimální strukturu čerpání prvotních energetických zdrojů

      • podporou výroby elektřiny a tepelné energie z obnovitelných zdrojů – zdrojů využívajících sluneční energii, energii vodních toků a větru, geotermální energii a biomasu,
      • optimálním využíváním všech vytěžitelných zásob hnědého a černého uhlí i dalších paliv, která se nacházejí na území ČR při dodržování hledisek ochrany přírody a životního prostředí,
      • optimalizací podílu jaderné energetiky v rámci dlouhodobě bezpečného energetického mixu.
    5. Maximální šetrnost k životnímu prostředí
    6. Energetika historicky vždy ovlivňovala stav životního prostředí a je tedy logické, že v tomto dokumentu jsou stanoveny cíle i v této oblasti. Jedná se především o

      • minimalizaci emisí poškozujících životní prostředí. Tradičně se jedná o tuhé látky vypouštěné do ovzduší, oxid siřičitý, oxidy dusíku, oxid uhelnatý a těkavé organické sloučeniny;
      • minimalizaci emisí skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého v souladu s mezinárodními závazky ČR vyplývajícími zejména z Kjótského protokolu,
      • minimalizaci ekologického zatížení budoucích generací a minimalizaci ekologické zátěže z minulých let.
    7. Dokončení transformace a liberalizace energetického hospodářství
    8. Plná adaptace ČR na tržní model energetického hospodářství rozvíjený v rámci EU vyžaduje

      • dokončení transformačních opatření,
      • vytvoření vysoce konkurenčního prostředí ve výrobě a distribuci všech druhů energie, čímž se bude směřovat k minimalizaci růstu cen paliv a energie,
      • vytvoření takového regulačního a podnikatelského prostředí, které umožní volbu dodavatele energie a tím i vyloučí závislost na jednom konkrétním dodavateli. Podmínkou toho je vytvoření takových dopravních cest energie, které to budou umožňovat.

    Základní čísla státní energetické koncepce

    Státní energetická koncepce byla schválena usnesením vlády ČR č. 211 ze dne 10. března 2004. Obsahuje scénář zpracovaný do roku 2030, přičemž výchozím krokem pro procentuální srovnávání je rok 2000. Scénář počítá pouze s minimálním přírůstkem spotřeby primárních energetických zdrojů – v průběhu 30 let pouze o 0,2 % ročně, takže spotřeba prvotních zdrojů energie naroste z 1672 PJ v roce 2000 na 1797 PJ v roce 2030.

    Předpokládá se také značné snížení energetické náročnosti tvorby HDP, která by se měla snížit z 1,212 MJ/Kč na konečných 0,454 MJ/Kč, tj. na 37 % oproti roku 2000. Zajímavá je i následující tabulka, ze které je zřejmá struktura spotřeby primárních zdrojů energie a výroby elektřiny v letech 2000, 2005 a 2030.

    Podíly na spotřebě energetických zdrojů - Stav roce 2000 2005 2030
    Tuhá paliva: 52,4% 42,5% 30,5%
    - z toho HU  36,6% 29,3% 20,8%
    - z toho ČU 5,8% 13,2% 9,7%
    Plynná paliva: 18,9% 21,6% 20,6%
    Kapalná paliva: 1,6% 15,7% 11,9%
    Jaderné 8,9% 16,5% 20,9%
           
    palivo:        
    Obnovitelné zdroje: 2,6% 5,4% 15,7%
    Podíly na výrobě elektřiny - Stav v roce 2000 2005 2030
    Tuhá paliva: 70,5% 55,5% 36,8%
    - z toho HU 58,4%  48,9% 31,9%
    - z toho ČU 12,1% 6,6% 4,9%
    Plynná paliva: 6,4% 4,7% 7,2%
    Kapalná paliva: 2,2% 1,1% 0,4%
    Jaderné palivo: 8,4% 33,3% 38,6%
    Obnovitelné zdroje: 2,3% 5,3% 16,9%

    Z tabulky je zřejmé, že bude postupně klesat podíl tuhých a kapalných paliv a že dojde k nepatrnému zvýšení spotřeby plynných paliv. Vzniklé rozdíly by měly být hrazeny jednak jaderným palivem, jednak obnovitelnými zdroji energie.

    Nárůst spotřeby obnovitelných zdrojů předpokládá náročné legislativní i technologické zásahy do současné spotřeby primárních energetických zdrojů a v podmínkách České republiky to znamená orientaci na využití biomasy, neboť ostatní obnovitelné zdroje energie situaci v dohledné době významně neovlivní. Otázkou samozřejmě zůstává využití fotovoltaických článků, které jsou již v současné době provozovány především v jižní části Spolkové republiky Německo, podobně nelze v současné době odhadnout rozvoj a následné využití palivových článků.